HODNOCENÍ SEZÓNY 2025
Jak bys celkově zhodnotil svou sezónu 2025?
Celkově hodnotím sezónu 2025 velmi pozitivně, i když ambice jsem měl ještě o trochu vyšší.
Co se ti nejvíc povedlo a na co jsi nejvíc hrdý?
Jako velký úspěch beru absolutní vítězství v Českém poháru na Konopišti, dále nominaci na mistrovství Evropy v triatlonu dospělých a 7. místo na mistrovství světa u23 v aquatlonu.
Který závod pro tebe byl letos nejdůležitější nebo nejzajímavější?
Hned na začátku sezóny mě hodně nakoplo do dalších závodů vítězství na mistrovství ČR v aquatlonu, kterým jsem se nominoval na mistrovství světa v Pontevedře. Proto tento závod hodnotím jako velmi důležitý z hlediska sebevědomí do sezóny. Nejdůležitější pro mě ale byl závod mistrovství Evropy dospělých, na který jsem se opravdu hodně připravoval.
Můžeš popsat, jak probíhal a co ti z něj nejvíc utkvělo v paměti?
Závod mistrovství Evropy v Melille byl pro mě, i přes velmi náročnou přípravu, od začátku až do konce utrpením. V moři jsem na bójkách ztratil dobrou pozici a od té doby jsem se pohyboval na zadních příčkách. Při výlezu z vody jsem podklouzl a ztratil další vteřiny, které byly potřeba k chycení velké skupiny. Celé první kolo jsem se snažil ztrátu smazat, ale do zatáček jsem šel trochu víc na riziko a nakonec jsem v poměrně velké rychlosti spadl. Naštěstí se mi nic nestalo, a tak jsem závod alespoň se ctí dokončil. Každopádně to bylo hodně daleko od mých předzávodních ambicí.
Jak vypadala tvoje zimní a jarní příprava na sezónu?
Zimní příprava byla a vždy je velmi náročná hlavně po psychické stránce. Hodně času trávím v bazénu v době, kdy ještě všichni spí. Nekonečné hodiny na cyklistickém trenažéru, který nepatří mezi mé oblíbené „hračky“.
Běh bývá v tomto období můj nejoblíbenější trénink, ale počasí a brzká tma mě občas donutily odběhat trénink v posilovně na běžeckém pásu. Vysvobozením bylo únorové reprezentační soustředění na Lanzarote, které bylo naprosto skvělé. Tréninky tam probíhaly vždy s úsměvem a dobrou náladou.
Jarní příprava probíhala podobně, jen se zvyšovala intenzita tréninků a hlavně už se začalo pomalu závodit!
Na co ses nejvíc zaměřoval a v čem ses chtěl posunout?
Prioritou bylo plavání, které jsem potřeboval dostat na špičkovou úroveň, abych byl v závodech schopný chytat první nebo druhý cyklistický balík. Samozřejmě jsem nepodceňoval ani kolo a běh, a také jsem odtrénoval velkou porci kilometrů.
Musel jsi během sezóny řešit nějaké překážky nebo zranění?
V dubnu jsem měl podezření na únavovou zlomeninu metatarzu. Jinak jsem měl jen párkrát rýmu a větší zdravotní komplikace se mi naštěstí vyhnuly.
Jak ses s nimi vyrovnal a co ti to dalo do dalšího sportovního vývoje?
Naštěstí jsem zlomeninu odhalil včas a začal ji ihned řešit. Doktorka mi udělala několik rentgenů a tři týdny jsem byl bez běhu. O to víc jsem v té době naplaval, najezdil na kole a také posiloval.
Pomohlo ti něco konkrétního v posunu výkonnosti v této sezóně?
Znatelný posun jsem cítil po návratu z reprezentačního soustředění na Lanzarote, kde mě celý tréninkový proces hrozně bavil. Změna prostředí, skvělá parta lidí a žádné jiné povinnosti na ostrově hrály klíčovou roli v mém zlepšení.
Na jaký okamžik ze sezóny budeš nejraději vzpomínat?
Největším zážitkem pro mě byl poslední závod v Turkestánu (Kazachstán). Nikdy předtím jsem se nevydal na závody sám, a navíc do tak vzdálené destinace. Velmi mě překvapilo, jak krásně v Kazachstánu je a jak moc se tamní města liší od těch evropských.
Jaké máš cíle pro nadcházející sezónu 2025/26?
V příští sezóně bych se chtěl hlavně výrazně zlepšit. Mým cílem je dostat se na akademické mistrovství světa, které se koná jednou za dva roky, a také na mistrovství Evropy a světa v triatlonu.
V druhé polovině sezóny začíná více než dvouletá kvalifikace na olympijské hry 2028. Chtěl bych se alespoň porovnat s nejlepšími na některých světových pohárech a posbírat body do světového žebříčku.
Pracuješ už teď na přípravě, nebo si dopřáváš zasloužený odpočinek?
Zasloužený odpočinek trval přesně čtrnáct dní po posledním závodě v Kazachstánu. Nyní už jsem zpět v objemovém tréninku a připravuji se na rok 2026!
Máš nějaký dlouhodobý sen nebo metu, které bys chtěl v triatlonu dosáhnout?
Samozřejmě, že největší metou, které může člověk v triatlonu dosáhnout, jsou olympijské hry. V současnosti je ale extrémně těžké se z českých podmínek na OH kvalifikovat. Posledním Čechem, kterému se to podařilo, byl můj současný trenér Jan Čelůstka v roce 2012.
Dostat se na tuto úroveň by znamenalo být na úrovni plavce z české reprezentace, cyklisty z WorldTour a v běhu překonat český rekord na 10 km. S těmito předpoklady bych měl reálnou šanci na kvalifikaci, ale čeká mě ještě opravdu hodně práce. 🙂
Proto si vždy dávám trochu „menší“ cíle, které když splním, posunou mě zase o kus dál.
Co bys vzkázal mladším sportovcům, kteří tě sledují a chtěli by jít podobnou cestou?
Určitě bych jim vzkázal, aby se nikdy nevzdávali a věřili tomu, co dělají. Každý sportovec má občas období, kdy se nedaří, kdy se mu nechce nebo má pocit, že ostatní jsou o krok napřed. Ale právě tyto chvíle člověka nejvíc posílí.
Důležité je mít trpělivost, poslouchat trenéra, dělat věci poctivě a s radostí. A hlavně nezapomínat, proč jsme se sportem začali. Když tě to baví a máš kolem sebe lidi, kteří tě podporují, dokážeš mnohem víc, než bys čekal.
Děkujeme Davidovi za rozhovor a přejeme úspěšnou sezónu 2026!
© QB Jumbo2025
